Barva v rukou designéra, může mít stejné výsledky jako klavír v rukou Beethovena. Pokud tvůrce porozumí jazyku barev, dokáže pomocí nich, vytvořit oslnivé ódy pro bydlení a samotný život. Vzniklé interiéry jsou pak místem, kde lidské bytosti zažívají pocity radosti, veselí, důvěry, ale také strachu či děsu. My však chceme vytvářet opravdové interiéry a pozitivně působící prostředí. Proto je potřeba porozumět vnímání barev z několika hlediska, která si v tomto článku postupně odkryjeme:
TEORIE BAREV
Při hledání barvy ve vzorníku je důležité si připomenout, že barva není žádná hmotná věc. Je pouhým vjemem vyvolaným dopadem elektromagnetického vlnění na lidskou sítnici. Světelné paprsky jsou přeměněny na elektrické impulsy a přenášeny do mozkového zrakového centra, kde se tyto vzruchy mění na barevný vjem: mozek tyto vzruchy analyzuje, zpracuje a dává jim význam ve formě barvy. Zde v hlavě každého jedince se formuje veškeré fyziologické i psychologické působení barev. Barvy je tedy možné zařadit s určitou nadsázkou mezi emoce a myšlenky. O barvách lze pak ve vztahu působení na člověka uvažovat jako o prostředku psychologicky manipulativního. A tak se barva stává mocným nástrojem (designéra).
Všechny barvy jsou ukryty ve světle: ze světla se barvy rodí, ve světle žijí a bez světla zanikají. Každá barva slunečního spektra odpovídá určité vlnové délce světla. Lidské oko je schopno rozeznat barvy mezi vlnovými délkami 400nm až 800nm, což souhlasí se základní viditelnou škálou barevného světla obsaženého denním světlem. Nejnižší vlnovou délku má barva fialová, pak pokračuje modrá, zelená, žlutá, červená. Za červenou barvou je oblast infračerveného záření, kterému se říká tepelné. Zatímco za koncem fialového světla se nachází oblast ultrafialového záření, které má výrazný, a především velmi protichůdný vliv na náš organismus!
Barva jako energie
Různé frekvence světla (různé barvy) mají vliv na různé energie v našem těle. Některé barvy snadněji ovlivní vyšší frekvence mozku, protože mají vyšší frekvenci světelných vln, a jiné barvy díky nižší frekvenci vln působí spíše na tělesný systém nebo na energie, které využívají pomalejších rychlostí. Abychom to plně pochopili, musíme na sebe začít pohlížet jako na energický systém.
HOT OR NOT?
Významným principem při práci s interiérem je (také z hlediska energetického), použití teplých a studených barev. Barvy mají psychologickou vlastnost oteplovat anebo naopak ochlazovat prostor, tam kde je aplikujeme.
Teplé barvy: červená, oranžová či žlutá, nám evokují teplé letní dny, západ slunce nebo praskající oheň. Při použití těchto barev v interiéru se budeme cítit útulně, příjemně a pohodlně. To také způsobuje, že se místnost bude zdát menší, než doopravdy je.
Naopak prostory, ve kterých jsou použity studené tóny: modrou, zelenou nebo fialovou, budou působit větší i čistší než doopravdy jsou.
Při vytváření dokonalých barevných harmonií se používá kombinace teplých a studených barev a to v různých intenzitách (více viz KOMBINATORIKA BAREV)
BAREVNÝ KRUH
Ještě než se zcela ponoříme do kýble s barvou je třeba si připomenout něco málo o „barevném kruhu“. Mezi nejznámější a nejcitovanější publikaci o významu barev patří Nauka barev z roku 1810 od německého spisovatele J. W. Goethea: Ten zastával názor, že všechny barvy vznikají ze světla a tmy a že jejich poměr udává výsledný barevný tón. Vytvořil barevný trojúhelník se třemi barvami: žlutou, červenou a modrou, který postupně rozpracoval do kruhu se šesti výsečemi. Jako první popsal komplementárnost, barevnou indukci a poukázal na moc působící na lidskou duši.
Dalším významným myslitelem v oblasti barevnosti, byl učitel na německém Bauhasu Johannes Itten. Byl přesvědčen, že barvy mají bez pochyb silný a hluboký účinek na každého jedince, ať si toho je nebo není vědom. Je autorem významné publikace Umění barvy a také této kruhové výseče:
KOMBINATORIKA BAREV
Pro výběr a použití barev v interiéru i jinde, existuje několik principů, které se navzájem prolínají. Základním motivem je dvanácti dílný spektrální kruh, na němž rozeznáváme tóny základní, doplňkové a tóny od nich odvozené. Tento kruh nám může schematicky naznačit možné způsoby výběru vhodných barev:
- komplementární schéma: kombinací doplňkových (komplementárních) barev, docílíme harmonického kontrastu: barvy vedle sebe vyniknou, vzájemně se podpoří a jedna druhou nepřehluší
- analogické schéma: – barvy ležící v kruhu vedle sebe, vykazují minimální kontrast
- split – komplementární schéma: kombinace jedné barvy z analogickými barvami a její komplementární barvou
- triadické, tetradické a čtvercové schéma: použitím pravidelných tvarů a jejich aplikací na barevný kruh dosáhneme silného, harmonického celku o 3 nebo 4 barvách
- monochromatické schéma: barvy pod sebou v jednom barevném segmentu
TŘI A DOST!
V oblasti barev a zařizování interiéru platí amatérské pravidlo tří, které mluví o možnosti existence pouhých tří barev a jejich odstínů v jednom prostoru nebo celku:
- okna, dveře, podlaha a jiní věci tzv. na věčnost, by měly mít podobnou barvu / materiál
- nábytek musí být striktně stejnorodý a ze stejného materiálu, zde je však třeba připomenout, že bukové lamino, přestože je z plastu, nemusí být vždy jedno a to samé
- a nakonec, doplňky: polštáře, hodiny, květináče, hrnky a jiné nepotřebnosti by měly být podle teoretického pravidla tří poslední barvou, kterou si v interiéru můžete dovolit použít
PSYCHOLOGIE BAREV
Základní otázkou v psychologii barev je, zda barva vyvolává v pozorovateli jen emoce způsobené její asociací: žlutočerná barva nám evokuje vosu a vzniká jistý druh obavy. A nebo je působnost barev dána jejími imanentními vlastnosti: žlutá barva je barvou radosti, protože je to její přirozená vlastnost?
Novorozenci vidí pouze černou, bílou a šedou barvu. Kolem pátého měsíce je dítě schopné vnímat všechny barvy. Zelenou na stromech, modrou na nebi či červenou v ohni. Tyto rané barevné asociace tvoří základ pro psychologické vnímání barev. Ovšem niance vnímání barev jsou vlastní každé kultuře: růžová je v USA a západní Evropě spojena s panenkou Barbie, zatímco v Japonsku symbolizuje květy sakury. Je důležité vnímat mezikulturní barevné konotace, které mohou být velmi silné a pokud jim designér neporozumí, může se dopustit velkých chyb a faux pas.
Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung měl za to, že “barva je jazykem podvědomí”. Byl zastáncem myšlenky, že jednotlivé barvy vyvolávají v lidech všude na Zemi totožné podvědomé procesy. Jung formuloval u základních barev klíčové pojmy vyjadřující jimi vyvolané podvědomé obsahy, které mají být univerzálně platné:
Stříbrná/bílá – měsíční světlo, duchovní síla, intelekt, harmonie, sebereflexe.
Zlatá/žlutá – sluneční svit, majetek (peníze), bezpečí, hojnost
Červená – vášeň, nebezpečí, láska, sex, síla, intenzita, rudimentálnost
Zelená – příroda, štěstí, obnova, vzduch, práce, plodnost, úspěch, zdraví, harmonie
Modrá – Klid, chlad, moudrost, introspekce, osamělost, prostor, pravda, krása, racio
Tyrkysová – euforie, štědrost, bohatství, rozpínavost
Hnědá – Země, dřevo, pevnost, jistota, teplo.
Niance se však objevují ve vývoji kulturní symboliky barev: bílá barva vyvolává ve všech lidech relativně stejné pocity. Ovšem Evropan – křesťan, nazývá bílou barvu, barvou nevinnosti . Zatímco nepálští buddhisté bílou barvu používají při pohřbech. Přesto v těchto příkladech můžeme vidět paralelu mezi významy. Bílá může být v obou případech vnímána jako barva nekonečně, prázdnoty.
Člověk tedy zároveň subjektivně upřednostňuje barvy v závislosti na pohlaví, věku, národnosti, náboženství, kulturním prostředí, politické nebo sociální příslušnosti. Vnímání barev je tedy také závislé na životních podmínkách a na kultuře. Například Eskymáci rozeznávají větší množství odstínů bílé a šedé barvy. Beduíni, obyvatelé z pouště vnímají více odstínů okrové a žluté než běžný Středoevropan. Maďaři používají dva různé výrazy pro červenou barvu, jazyk indiánského kmene Navajo má jedno slovo pro zelenou i modrou barvu, zatímco pro černou mají hned dva různé výrazy. Příslušníci kmene Berinno, rozeznávají pět odstínů mezi modrou a zelenou barvou, což většina západní populace nedokáže.
Níže je zaznamenán výsledek Lüscherova experimentu o vnímání barev jedinci. Většina významů barev se zdá být v kontextu evropské barevné symboliky logická a předvídatelná. Některé významy jsou však na první pohled překvapivé:
ČERNÁ / BLACK
Pozitivní: sofistikovanost, elegance, emoční stabilita, racionalita
Negativní: sklíčenost, citová chladnost, pocit ohrožení, závažnost vnímání
HNĚDÁ / BROWN
Pozitivní: důstojnost, vřelost, zodpovědnost, schopnost podpory
Negativní: neschopnost nadhledu, chybějící sofistikovanost, smutek
RŮŽOVÁ / PINK
Pozitivní: duchovnost, sebekontrola, fantazie, pravdivost
Negativní: introverze, dekadentnost, sebepotlačování, méněcennost
ŠEDÁ / GREY
Pozitivní: psychologicky neutrální
Negativní: nedůvěra, deprese, stagnace, nedostatek energičnosti
MODRÁ / BLUE
Pozitivní: inteligence, komunikativnost, důvěra, efektivity, klid, logika,
Negativní: chladnost, nepřátelskost, odměřenost
ČERVENÁ / RED
Pozitivní: kuráž, síla, vřelost, energie, mužnost, vzrušenost
Negativní: agrese, útočnost, úpornost, vzdor
ZELENÁ / GREEN
Pozitivní: Harmonie, vyváženost, klid, smířlivost
Negativní: nuda, stagnace, nervozita.
ŽLUTÁ / YELLOW
Pozitivní: optimismus, důvěra, extroverse, síla emocí, přátelskost, kreativita.
Negativní: Iracionálnost, deprese, úzkostnost, sebevražedné sklony.
VYUŽITÍ KONKRÉTNÍCH BAREV V INTERIÉRU:
V otázce výběru barev do vlastního interiéru je třeba se zamyslet nad osobními preferencemi barev bez tlaku okolí a společenských předsudků: Fakt, že v časopise o bydlení psali, že se oranžová hodí do jídelny, protože podněcuje chuť k jídlu, že červenou musíme používat uvážlivě, jinak skončíme v pekle, růžová, patří jen do cukráren a že pouhý pohled na modrou, vám sníží krevní tlak, nemusí a nesmí být směrodatný pro Vás a Váš interiér. Je třeba zohlednit mnohem více faktorů, jakými jsou například velikost místnosti, světlost, účel, ale i vaše emoční rozpoložení Vás a Vaší rodiny. Pokud zařizujete interiér veřejný, je třeba se vcítit do většího počtu lidí a manipulativně si pohrávat s barvami v prostoru.
Níže je sepsán objektivní seznam o působení barev v interiéru:
bílá
Jendou z nejdůležitějším a nejpoužívanějších barev v interiérech je barva bílá. Nejlépe totiž odráží světlo, a tak prostor zvětší a dodá mu lehkost. Tak docílíme toho, že i menší tmavá místnost bude působit větším a vzdušnějším dojmem. Pokud bude však bílé barvy příliš, přezáří vše a tím zaslepí a unaví očí. Proto je dobré doplňovat bílou další barvou. Doporučuji bílou barvu použít kdekoliv v domě, na chodbách či kancelářích. To samé platí i pro šedou barvu, která může fungovat ve stříbřitých nuancích dobře jako ,,nosná barva“ pro živé tóny.
červená
Červená barva značí sílu, moc i sebevědomí, proto je oblíbenou barvou velkých firem. Prostor, v němž dominuje červená barva může působit uchvacujícím dojmem, který podněcuje k činnosti, ale také k agresi. Proto není vhodné jej používat v klientských centrech a vůbec všude tam, kde se vyskytují nervózní a lehce vznětlivý lidé. Červená barva se nejvíce hodí do velkých prosvětlených místností. Tmavé místnosti naopak zmenšuje a ztmavuje. Pokud je v místnosti chladno, červená s akcentem do žluta místnost pocitově zahřeje. Doporučuji použít barvu do prostor ložnice, kde může vzbuzovat vášeň, ačkoliv někteří jedinci z ní mohou být podráždění, flustrovaní nebo i unavení.
žlutá
Žlutá barva evokuje slunce. Je to barva pozitivní, radostná a povzbudivá, pomáhá nastartovat pracovní výkon, obzvláště pak energii v duchovní oblasti. Je tedy vhodná do kanceláří a pracoven, kde pomáhá odbourávat nechuť k práci a únavu. Pozor však na ostré odstíny žluté, které mohou ozařovat oči a unavovat mysl. Žlutá až oranžovo-žlutá je také vhodná do kuchyní, kde povzbuzuje chuť k jídlu, čich a aktivuje všechny smysly. Žlutou barvu doporučuji tedy do kuchyní, jídelen, komunikačních uzlů (podporuje totiž také komunikaci) a již zmíněných kanceláří. Je to moje nejoblíbenější barva, která nesmí chybět v žádném mém interiéru!
zelená
Zelená barva je barvou klidu a odpočinku. Je oblíbenou barvou čtenářů, protože regeneruje zrak (některé detektivky jsou tištěny na zelené papíry). Zelená je také vyhledávána introverty, protože reprezentuje sílu a energii, která je však na rozdíl od červené uzavřená do sebe. Zelená je barvou přírody, proto má regenerační účinky a snad i blahodárný vliv na organismus. Tmavě zelená barva vytváří v interiéru pocit bezpečí a naděje, možná proto je oblíbenou barvou právníků a psychologů. V obytném prostoru ji doporučuji do obývacího pokoje, ložnice nebo pracovny.
modrá
Modrá je uklidňující a uvolňující barva, při použití určitého typu modré dokonce dochází ke zpomalení dechu, snížení počtu srdečních tepů a krevního tlaku. Z tohoto důvodu je často využívaná v moderních bankovních institutech. Modrá barva je dle výzkumů nejoblíbenější barvou vůbec. Tato barva je vhodná do místností, které mají působit čistě a hygienicky anebo tam, kde se chceme soustředit. Často se s ní setkáváme v ložnicích, jejichž prostory pocitově ochlazuje. Teoreticky se může vyskytovat i v koupelnách a toaletách, kde by měla evokovat vodu.
fialová
Fialová barva je rozporuplná barva, je přeci kombinací červené, tedy barvy vzrušení a modré, barvou klidu. Při užitý tmavých barev může v interiéru nastat neklid a chaos, který by neblaze zatížil lidskou mysl. Přesto se často vyskytuje v meditativních centrech (společně s oranžovou nebo žlutou*). Fialová barva má nižší frekvenci vlnových délek (více v odstavci Barva jako energie). Proto může ve světle fialových prostorech docházet k touženému zklidnění mysli.
* Kombinace fialové a žluté údajně může symbolizovat schizofrenii. S touto barevností se můžeme setkat v obrazech Edvarda Muncha.
Celý článek: https://www.cirkumo.cz/barva-jako-nastroj-designera-2/
