Umění, fotografie, vše umístěné tak, aby to ihned udeřilo do očí a vyvolalo emoci. Dnes se již tímto pravidlem v interiéru neřídíme a umění můžeme vidět kdekoli. Mluvíme o obrazech položených na zemi, opřených o zeď, vystavených na policích, komodách nebo na čele postele. Vytváří poutavou dekoraci, aniž bychom je museli zavěsit na zeď jako v galerii.

Zařizujete jídelnu a hledáte kvalitní stůl a k němu pohodlné židle? Tato dvojka je přece základem každé jídelny. Určité společenské a interiérové principy nám automaticky kážou hledat židli, která se nám líbí, a pořídit z ní několik kusů. Proč by ale měly být všechny stejné?

Ano, milovníci jednoduchosti si vyberou několik stejných židlí, které budou v prostoru vypadat čistě a decentně. Ti, kteří touží po něčem nevšedním, mohou pravidlo stejných židlí porušit a vybrat si ke stolu židle různých barev nebo dokonce odlišných tvarů. Výraznějšími odstíny tak do jídelny můžete vnést pestrost a hravost, kombinací neutrálnějších odstínů dosáhnete ozvláštnění, přičemž prostor neztratí na eleganci.

Ložnice je bezpečným útočištěm, měla by být útulná a vyvolávat pocit tepla, klidu a spokojenosti. Nejčastěji si do ní proto volíme neutrální odstíny, jako je šedá, bílá, béžová či hnědá. Kvůli svým známým uklidňujícím účinkům se často doporučuje také zelená. Nemusíte se však držet jen těchto klasik. V ložnici se dobře uplatní například i modrá či žlutá barva. Modrá představuje harmonii i intimitu a přináší uvolnění. Žlutá má pozitivní náboj a její světlé tóny jsou vhodné jako uklidňující pozadí na větších plochách, zářivější a syté tóny rozjasňují prostor a mohou proto být vhodné do malých ložnic, které působí stísněně.

Jedno z dalších pravidel, z kterého si moderní doba opravdu nedělá těžkou hlavu. Někteří designéři dokonce vysloveně vyzývají k jeho porušení. Právě kombinace různých kovů totiž dodává prostoru určitou hloubku. Nebojte se tedy v interiéru mixu oceli, zlata, stříbra, mosazi a dalších kovů, lesklých či matných. Můžete se tím vyhnout fádnosti a nudné strohosti.

Ano, je pravda, že malým prostorům sluší bílá, která má moc rozjasnit, opticky zvětšit a vytvářet vzdušnější dojem. Ovšem zvláště pokud nejste jejími fanoušky a v místnosti je dostatek přirozeného světla, nemusíte se jí silou mocí držet. Tmavší malba dává prostoru hloubku a stírá hranice mezi jednotlivými stěnami. Hlavně v kombinaci s bledým nábytkem s reflexními plochami a doplňky, jako jsou zrcadla, lesklé kovy nebo sklo, nebude v místnosti působit stísňujícím dojmem.

A když už jsme mluvili o tom míchání kovů, neměli bychom vynechat ani vzory a materiály. Také jste se vždy báli zakomponovat do místnosti víc než jeden? Tady by asi stačilo napsat, abyste si prohlédli ilustrační fotky z magazínů o bydlení nebo z nábytkových e-shopů.

Různé vzory a materiály se mísí jeden přes druhý, vrství se a přitom vytvářejí krásné kompozice, které místnosti dávají požadovaný charakter – vidět to můžeme v ležérně i elegantně působících prostorách, zařízených v různých stylech bydlení. Geometrické motivy doplňují přírodní i abstraktní obrazce, vedle sebe souzní materiály hladké, strukturované, lesklé i matné. Stačí najít jeden sjednocující prvek či propojení na zbytek interiéru, například barvu, a pravidlo „pouze jeden vzor a materiál“ se může schovat někam pod třpytivý polštář… A opravdu ne všechno musí být uspořádáno symetricky.

Jak řekl Jean Jacques Rousseau: „Skutečná svoboda nespočívá v životě bez pravidel, ale v životě podle vlastních pravidel.“ A naše domovy jsou přesně tím místem, kde si můžeme dovolit na obecné zásady zapomenout a zařídit si je zejména podle sebe. Samozřejmě je dobré držet se určitých zásad, které vedou k harmonickému bydlení. Vždy je ale třeba mít na paměti zejména to, že domov by měl být nadesignován na náš, a ne na obecně zažitý obraz. Ne vždy je třeba se řídit ověřenými normami. Vytvořte si vlastní pravidla a domov, v kterém se budete cítit sami sebou.